11. ledna 2025|Turnaje kat. C|Babka Jan

Říčanská Iron Devítka, 1. turnaj

Říčanská Iron Devítka otevřela Vojkovský turnajový rok

Ve čtvrtek 9. ledna se odehrál letošní úvodní turnaj celoroční série nedohazované Říčanské Iron Devítky na herně Říčanského Bowlingu Vojkov a vlastně byl vůbec prvním sportovním počinkem v letošním kalendářním roce na této příjemné herně vůbec.

V čase vystřízlivění z Vánočních i Novoročních radovánek ne vždy s bowlingem spojeném si čas i chuť na účast našlo 34 startujících hráček a hráčů, kteří si v kvalifikaci v oproti loňskému ročníku nezměněných propozicích a systému turnaje odehráli úvodní tři hry na předem zvolené dráze nedohazovaným devítkovým způsobem a již během nich, jakož po celou dobu turnaje, si mohli odnést něčeho z obvyklých bonusů a sice za pět jakýchkoli striků v řadě sušenku či nápoj za strike s vloženou kuželkou červené barvy, postavivší se na pozici kuželky první či za dohozený jakýkoli splite.

Hrálo se tradičně na místním house mazacím modelu, a to tentokráte A22 HOUSE 1. Ačkoli jako vždy byla herna i dráhy perfektně připraveny, opět jsme se bohužel i díky vyšší účasti a tím více ohraným drahám, přesvědčili o nedostatku údajně vylepšeného aktuálně používaného, avšak méně stabilního oleje vyšší viskozity, a tak pro turnaj následný slibujeme hráčům změnu doufejme k dobrému. Včas dáme vědět konečné resumé, zda bude použit mazací model sportovnějšího charakteru, anebo jako na jiných hernách dojde po kvalifikaci k přemazávání drah, což žel na zdejší herně ovšem znamená minimálně půlhodinovou prodlevu, o nárůstu cenovém nemluvě.

Díky účasti se tentokráte nedostalo na dvojici v kvalifikačních hrách nejméně úspěšných, kteří nepostoupili ani do následné první ze dvou vln semifinálových. Avšak díky dřívějšímu odjezdu Ivana Kobera, mylně nevěřícího si v postup, nakonec do prvního stepu postoupil i Radek Rozporka, a tak cena útěchy za první nepostupové místo náležela Lukáši Holoubkovi. Naopak nejlepších pět hráčů celkového pořadí si zajistilo obvyklý přímý postup do finále a tentokráte se svého práva zřekl Erik Koritko, který tak přepustil místo dalšímu v pořadí, jímž byl Josef Colon a opakovala se tak situace z předešlé Strašnické Iron Devítky, kde si Josef semifinále odpustil díky dobrému srdci pro změnu Martina Palase.

Oceněnou vítězkou kvalifikace se stala Jana Marešová díky 795 bodům, dalšími přímo postupujícími pak byli kromě vítězky a Erika Koritka, který si tak dobrovolně zahrál ve druhé semifinálové vlně, ještě Jaroslav Maňásek, Petr Pekár a Jan Štulc.

Do úvodní semifinálové vlny, kde se hrají dvě hry od nuly na součet a hráči jsou podle pořadí kvalifikačního na dráhy nasazení vzestupně, nastoupila níže umístěná šestnáctka účastníků, a to od místa sedmnáctého do třicátého druhého. Pětice nejšťastnějších po součtu dvou her od nuly si posléze zajistila postup do druhé vlny semifinále a přidala se k těm, co byli v kvalifikaci umístěni na místě šestém až šestnáctém, nasazeni pro změnu sestupně a odehráli další dvě hry od nuly na součet. Jedenáctka nejlepších si pak proklestila standartně cestu již do následného finálového rozuzlení. Zde si postupující dráhy podle předchozího umístění volí a hrají znovu dvě hry na součet, ovšem ještě s hrou třetí, což jest celodenní průměr her odehraných. Jako obvykle byly udíleny ceny útěchy dvěma prvním nepostupujícím a těmi byli při konci účasti v prvním semifinále Petr Vrba a posléze i druhý z klanu Holoubků, Miroslav.

Dlužno dodat, že i zde od turnaje únorového dojde k drobné úpravě propozic, a to počtu postupujících, aby semifinálové síto nebylo natolik drastické, a tak nově bude z prvního stepu semifinále postupovat místo pěti hráčů šest a ze druhého naopak pouze deset s tím, že přímo postupujících do finále bude namísto pěti hned šest nejúspěšnějších čili vítěz kvalifikace a pětice skončivších za ním.

Ve finále bylo vidno dle očekávání mnoho různorodých výkonů, skvěle se do toho opřel odpočatý nestor a nezmar snad všech možných heren Josef Colon, který úvodní hrou dokonce docílil, po hříchu jediné maximální hry hodnoty devítkových 300 bodů. Byť na ní měl našlápnuto i hranou hrou druhou, nakonec jeho konečný součet činil 788 bodů, což na premiérové letošní vítězství bohatě stačilo. Stříbrný končí Ondřej Staněk se součtem 754 bodů a stále tak drží vzácnou sérii, kdy při každé své účasti, když nezvítězí, patří na stupně nejlepších. Tam dnes patřil ještě bronzový Jan Štulc, majíc konečných 734 bodů. O pět bodů „sedmistovku“ překonal ještě čtvrtý Albert Jarovský.. Do hodnocené osmičky nejlepších patřili dále ještě David Dvořáček, Nejlepší žena turnaje Jana Marešová, Jan Fleischmann st. a vždy se štěstím všemi vlnami postupující elév turnaje Václav Blumentrit.

V pauze po kvalifikaci jsme vyhlašovali a oceňovali celkové celoroční pořadí roku 2024 a sice její TOP 10 z celkových 72 hráček a hráčů, kteří na hernu a speciálně tento turnaj vloni alespoň jedenkráte zavítali. Vítězem a kromě mnoha věcných hodnotných cen se majitelem dvoutisícové poukázky stal Petr Pekár, stříbrný tašku cen doplnil 1200,- Kč Jan Štulc a ještě 800,- Kč kromě jiného patří bronzovému Jakubu Šarišskému, který si však díky nepřítomnosti ocenění převezme později, stejně jako čtvrtý Jaromír Malec ml.. V nejlepší desítce, která byla až do místa šestého oceněna i poháry, dále figurují Jaroslav Maňásek, Albert Jarovský, Jan Fleischmann st., Jana Marešová, Josef Colon i David Dvořáček. Původně avizované vyhlašování místního věrnostního žebříčku Vojkovský Čtvrťák 2024 proběhne na dalším nejbližším turnaji, aby těch oceňování na úkor hry samotné nebylo přes příliš.

Právě druhý turnaj nové letošní jedenáctidílné celoroční série roku 2025 proběhne tradičněve čtvrtek a sice 6. února, kamje jižobsazovačka v obvyklých časech otevřena i aktualizována a všichni srdečně zváni.