12. ledna 2022|Turnaje kat. C|Barvínek Jakub

9 sladkých potěšení, 1. turnaj

Bowlingový turnaj, to je adrenalin, napětí.

To jsem prožíval dva dny před datem konání, přihlášeno bylo devětadvacet závodníků a já byl napnutej jak kšandy, jestli se zaplní i poslední tři volná místa. Heureka, dopadlo to jako vždycky, poslední den se čtyři zájemci odhlásili a další čtyři vůbec netušili, že se přihlásili, takže nepřišli jen tak. Naštěstí to zachraňovala Františka. Byla dvaadvacátá v pořadí, navíc se, coby seniorka turnaje dostala do finále, na rozdíl od své dcery Marcely a Jindry Vodehnala. Ti se stali králi jelit, za což se nacpali celkem sedmi zákusky z Cukrárny V uličce a navíc dvacet hodin strašili na mé retrostránce v úvodním psaní. Ozdobou akce byli Anička Brokešová a vyděšeně se tvářící Jirka Javůrek. Jirka celý podnik začal třístovkou a stejně se pokusil začít i finále. V posledním hodu první finálové hry mu zůstaly stát 7 a 10, takže 298, k nimž přidal 201. Anička začala finále zajímavým výkonem 143, ovšem ve druhé hře hodila 290 a vyhrála. Z šesti medailistů (nedávám medaile, ale bankovky, takže bankovkistů) jich hrálo semifinále pět bez soupeře, jen Jana Severová o finále bojovala s Alenou Javůrkovou a vítězně. Alena zvítězila jen nad hodným Jardou Horákem, oba a dvacátý v pořadí, Roman, brali po jednom zákusku, před branami finále zůstala ještě Annabel, ovšem ta brala zákusky dva. Jana nakonec skončila druhá, bod za Aničkou, Pavel Nádvorník byl za vítězným Jirkou o pět bodů. Jestli si je prohlížíte za odměnu, nebo za trest, nechám na vašem uvážení. Zajímavé je, že v celkovém pořadí jsou za třemi muži tři ženy, nikdo další se mezi nimi nemotal. Nejblíž k tomu měl Marcel Svoboda. Po první finálové hře byl druhý, k tomu přidal 159 ve hře druhé a na to, aby se vmáčkl mezi trojici nejlepších žen, mu chybělo šest bodů. Ty mu chyběly na Helu Simonovou, která se výkonem 256 bodů ve druhé hře dostala na třetí flek. Je proto na třetí fotce s Lubošem Markem. Udělal jsem jim dvě neotřelé fotky, jedna je pod výsledky, spolu s fotkou Jany a spícího Pavla, ta druhá, lepší, je v komentáři jako třetí. Mácovi, čtvrtému nejlepšímu muži, chybělo na bronz devatenáct bodů, Viktorce, čtvrté nejlepší ženě, skoro čtyřicet. Radost jí určitě udělalo vítězství o tři body nad dědečkem, dědečkovi jistě taky. Do role favorita se semifinálovým výkonem pasoval Máca Sršeň, Sláva Šilar byl v semifinále třetí nejlepší (za Helou Simeonovou). Kluci, na rozdíl od ní, finále nezvládli, skončili na chvostu lepší turnajové poloviny. Horší polovině kraloval zlobivý Milan Neugebauer, který ovšem slíbil, že se polepší. Ne výkonnostně, celkově. Nedostal za to nic, ale jistě ho potěšilo, že porazil Viktora, třetího hráče kvalifikace, i Frantu Staňka, který tady už vyhrál kdeco. Františku už jsem vychválil až do nebe, samozřejmě zajímavým způsobem. Řekl jsem ji, že v jejím věku už má sedět na židli a čekat, a ne hrát finále turnaje. Utřela mě, že skok do rakve už má nacvičený (dcera prý pracuje v pohřební službě), takže má volno a může sportovat. Klobouk dolů a to i před ukecanou Maruš. Ta nejdřív podle vyřadila v semifinále Jindřicha, načež ve finále hrála tak blbě, že se tomu ani nechtělo věřit. Myslím, že do Litomyšle této partě (řídila Marcela), uběhla krásně. Františka, Maruš a Jindra po požití čaje (tatranského) jistě žvatlali na dané téma, tím doufám byl úspěšný Jindřichův start. V obsazovačce na únor mám třiadvacet jmen, kolik hráčů opravdu přijde, si netroufám odhadovat, taky proč, že? Což je vše, loučí se s Vámi oddaný Z. Barvínek