7. září 2010|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Šubrtův putovní pohár, 9. turnaj

Po létech útisku vždycky přišla revoluce.

Po létech útisku vždycky přišla revoluce. Účastníky turnaje o Šubrtův putovní pohár už pátý měsíc utiskuje Anička Brokešová. Pětkrát za sebou vyhrát, to se ještě nikomu nepodařilo. Ona na to ale šla chytře. Svoji bowlingovou kariéru začala několika mizernými výsledky a pak se to rychle naučila. Což je svým způsobem taky podlé. Nevím, jak dlouho jí to budou soupeři trpět, je pravda, že v září už vyhrála jen těsně. Standu Marka, který skončil druhý, porazila o pouhé tři body. Po první hře vedl Lukáš, který má funkci mého syna. V poslední hře se dostal na třetí místo, čímž si způsobil obtížnou situaci. Nemohl se rozhodnout, jestli si má vzít šest piv, nebo stovku, kterou jsem mu za ně nabídl. Rozhodl se dobře, chlapec můj téměř šestnáctiletý, vzal si prachy. Nejlepší trojici vidíte na první fotce, kdo je kde snad poznáte. Na čtvrtém místě je Olda Doležel, což ho překvapilo asi stejně jako nás. Tři kola se na stupních vítězů držel Jirka Kusý, poslední hra byla ovšem jeho nejslabší, takže padl až za Oldu, ovšem ležel před Jirkou Appeltauerem, který byl na šestém místě před ozdobou turnaje, Rosťou Ondráčkem. Ten se na turnaj přihlásil poté, co viděl jak odpadá jeden náhradník za druhým. Poručil Ivanu Dostálovi aby přišel, já jim přivedl Milana Veselého a kluci vedle bowlingu pilně hráli i mariáš. Asi byli spokojení, protože jim ostatní účastníci vycházeli vstříc. Milan nehrál, Rosťa byl elita a za to třetí jelito vždycky někdo zaskočil v jeho rundě, aby mohli hrát a hrát. Rosťa byl docela určitě v pohodě, protože vedle nejvyššího náhozu měl i nejvyšší průměr. Za to nejen, že dostal tři hodnotné předměty jako cenu, ale mohl se i vyfotit s Danou Bednářovou, která se stala králem jelit. Po odehrání své kategorie byla první a navíc elitní skupina hrála svou hru tak blbě, že se dostala až na osmé místo celkového pořadí. Skvěle hrála skupina Žamberk, která přijela bez svého velitele Zdenka Jansy. Ten se z důvodů mně neznámých urazil a nepřijel, takže holky a Jirka hráli bez vedení. Jo, pozor, neurazil se na mě, ale na rodinu a jeho uražení využil Milan Sahliger, který ač nepřihlášen, lstivě čekal, zda někdo nebude chybět. Dočkal se a dokud jsem ho neopil jedním malým pivem, hrál dobře. V konci to s ním ale šlo ze svahu a to z prudkého. Užíval jsem si, že jsem byl obdivován i za to co jsem nezařídil. Mariášníci, pravda, mastili s kartami, které jsem jim půjčil před měsícem a které zůstaly na herně. Za to jsem si obdiv zasloužil. Ovšem vedle nich začal Vašek Chládek s Davidem Kameníkem hrát šachy. Jaké měla Diana Brokešová oči, když mi říkala, jaký jsem borec, že jsem jim sehnal šachy i s hodinami, to se hned tak nevidí. Ty jsem sice nesehnal, byly jejich, ale koho to zajímá, že? Koho bych měl ještě pomluvit, abych využil papír? Olda Černohous se na říjen nepřihlásil. Když byl po dvou hrách na čtvrtém místě, tak se ptal, jestli mám na říjen ještě místo. Já ho brzdil, ať nespěchá a měl jsem recht. Skončil ve druhé polovině startovního pole a říjen ho nějak přestal zajímat. Ale třeba se ozve. Ve druhé půlce skončil i Standa Zeman a toho musím pomluvit (vlastně když je to pravda, tak to není pomluva) i pochválit. Hodil dva žlaby do plných (jen co jsem viděl), ale taky dvě dvoustovky. Do Bendy se mi kopat moc nechce, ten zkusil jako pes, ovšem jeho první dvě hry, to není samo sebou. Někdo ho musel naštvat a odrazilo se to na výkonu. Tak to by mohlo stačit, závěrem už jen, že na říjen je jedno volné místo a že se na Vás těší Zdeněk Barvínek.