...proč některá družstva nedotáhnou svou cestu za bowlingovými úspěchy až do konce. Vyjádřil to v básni, jejíž konkrétní část si bez mistrova svolení dovolím ocitovat: ..“oč by bylo více síly na Hoblíky, dláta, pily, na Zlatíčka, na motyky (tady měl mistr jistě na mysli tým Slavia Brandýs nad Orlicí), nebýti té erotiky“. Jak jinak si vysvětlit, že tato družstva s hráči vesměs bez talentu, jsou na špici tabulky. Hoblíci (manažer týmu Pepa je na prvním snímku) vedou s náskokem dvou bodů ligu, do které se probojovali s odřenýma ušima a ve druhém hracím dnu, který předehrávali měli nejvyšší nához. Na druhém místě je tým s naprosto nesmyslným názvem Moje Zlatíčka, který měl v tomto hracím dnu nejvyšší průměr a který má stejně bodů jako vesnický tým Slavia, který předstírá, že je ze sousední vesničky od našeho města a to z Brandýsa nad Orlicí. Není to zcela pravda, jak jsem si povídal s jasně nejlepším hráčem Slávie, Františkem Ludvíkem, neboť bez něho (on je z našeho okresního města) by byli, však víte kde. Následují tři týmy s deseti body z nichž nejlepší je Esab D. Tentokrát, samozřejmě dobře, hrála za tým rodina Stárkova, Jana Kulová se povaluje asi někde u moře (pokud ji Jirka nehoní po horách). Páté jsou Golden junior jejichž hráč Terezka Borovcová měla nejvyšší nához mezi děvčaty. Terezka hodila 213 bodů, což byl druhý nejvyšší nához dne. Nejvíc hodil Lojza Tacl a to 219 bodů. Tuto dvojici si můžete prohlédnout na druhém snímku. Kdo je kdo (anglicky who is who?) není těžké uhodnout. Třetí desetibodový tým se jmenuje Odchov zvířat a už zas měl potíže s příchodem. Bylo na mne naléháno, že nemám otálet se zahájením hracího dne a zvířatům psát nuly. To je pravda, ovšem to zahájení nezdržovala zvířata, zdrželi ho Kmotři, který hloubali nad svou sestavou. Tři týmy mají šest bodů, nejlepší mezi nimi byli Lahváči. Ti mne velmi překvapili a to tím, že vůbec přišli. Já pro sichr všechna družstva obvolával, že je liga a jenom na ně jsem zapomněl. Oni to však zvládli. Osmí jsou Vodníci, hrající pod názvem VaK Jablonné. Jejich hlavním rysem dne bylo, že se nejvíc snažili při červených strajcích, neboť chtěli své královně Vendulce darovat destilát. Povedlo se jim to však jen jednou. Proč měli potíže se sestavou již jmenovaní Kmotři bylo tím, že je potkalo něco nezvyklého. Normálně chodili na zápas ve třech, nebo někdy vůbec a tentokrát byli čtyři. To by rozhodilo každého. Desáté jsou Dračice, které teskně vzpomínaly na pátou ligu. Až jsem se bál, že se do ní těší. Přitom ve svém středu měly nejlepší hráčku dne, Jáju Nagyovou, která měla průměr ze čtyř her 191 bodů (teda hrála jen tu jednu). Tak a komentář mám, i když odflinknutě hotov (doufám, že alespoň tu báseň oceníte) a mažu do Třeboně, kde budu až do konce týdne. Vy se zatím mějte a trénujte, Z. B.