1. října 2020|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Citroen UO cup, 8. turnaj

Ke spokojenosti mně asi stačí málo,

Ke spokojenosti mně asi stačí málo, ale zdá se mi, že šest průměrů nad 170 a průměr 188,5 u vítěze říjnového turnaje (hrál se v září) je docela slušná kvalita. Vítězem se stal s docela slušným náskokem Máca Svoboda (v telefonu si z vážných důvodů jeho jméno Marcel měním na Mácu). Sedm hráčů si hodilo jednu dvoustovku, Máca měl tři. Na rozdíl od něho zcela sehnal Pavel Petráček. Před měsícem vyhrál, tentokrát je až druhý. To se samozřejmě zdá být úspěchem, ale ten je vykoupen tak odřenými zády, že Pavel určitě spal na břiše. Stačilo totiž, aby měl o bod míň, a byl by až čtvrtý. Bod za ním totiž skončil nejen Roman Kalous, ale i Hela Simeonová (ona je Francouzka, ve Třebové ji zkomolili na Simonovou). Hela se dostala na fotku, ale až na tu druhou, na první je trojice nejlepších, uprostřed Máca, po pravici Pavel a po levé ruce (když jsem ty dva přerovnal) stojí Kolouch. Ti všichni, včetně Hely, se nestydatě pakovali, přitom sport se má dělat pro radost, že? V semifinále vstali z mrtvých Jirka Havlík otec a Máca Sršeň, výroba kol. Zcela přehlíženi se dostali do finále, ve kterém skončili se stejným výsledkem na pátém a šestém místě. Kritikou na nedodržování dvoumetrových mezer jsem mířil na trojici, která měla jenom bod velký rozestup. Do toho spadají i Jirka s Mácou a jen o bod ukázněnější byli Libchavský taťka Petr a ing. Luboš, mezi nimiž byly, na chvostu finále, dva body. Nedostatek chytrosti měl taťka Libchavských rošťáků Petr. Deváté místo, za které bral Milan Neugebauer stovku, mu uniklo o bod, respektive o dva, Petr má menší bonus, takže by byl při plichtě stejně osmý. Za ním skončila o tři body další nalepená dvojice, Ondra Buben a Lucie Králová. Ta by se musela zlepšit o čtyři body, neboť hraje s luxusním bonusem třiašedesáti bodů. Na druhé fotce se vzadu „tlemí“ nejlepší z nepostupujících Milan, s ním je na fotce nejlepší žena, s níž si vyměňuje zálibné pohledy Máca, kterému nestačily bankovky za první místo, přidal k tomu po stovce za nejvyšší nához i průměr. Tři chlapci si připisovali ke každé hře jen čtyři body, do finále se dostal jen Máca Sršeň (ten druhý Máca, co vyhrál, připisoval pět), Pupík Vávra skončil dvanáctý. Další namačkanou trojici Anička Brokešová vedla, bodík za ní je další čtyřkař Vašek Martinec, nejhůř umístěný hráč, který měl průměr nad 170 a o další bod zpět je Jarda Horák. Bídná poslední hra na šestnácté místo poslala Jirku Havlíka juniora. Nemaje s sebou dívku (jako minule na lize) působil dojmem bezradným, takže mohl být rád, že stačil na věčného optimistu Petra Síče. Jak jsem přišel na to, že je optimista, nevím, po turnaji se tvářil tajemně. Zcela selhal bývalý mistr Evropy elektrikářů Petr Eliáš. Titul mistra mu vyfoukl Kolouch, a to je truhlář, další titul, v Knize slávy značený jako x-1 (předposlední) mu sebral Franta Brokeš (nejnižší bonus, jen + 3). Přitom kdyby měl Petr o bod míň, mohl být, díky velkému bonusu, na oblíbeném devatenáctém místě. Pochválit lze Pavlu Pirklovou, která osvědčila slušné chování. Skončila, jak se na nováčka sluší, na posledním místě a na příští turnaj se přihlásila. Jestli má něco za lubem poznáme, pokud vir dovolí, 2. listopadu. Tam je přihlášeno devatenáct hráčů, ale jak to dopadne, uvidíme. Poslední informací, která svědčí o neuvěřitelné úrovni je, že nebyl ani jeden nához pod sto, čímž se s Vámi loučí a příjemné prožití všeho co budete prožívat přeje Z. B.