29. července 2020|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Citroen UO cup, 6. turnaj

Peleton v obklíčení, to by byl výstižný titulek k červencovému turnaji, nebýt Jirky Havlíka juniora. Ten skončil na devatenáctém místě, ovšem mohl být až dvaadvacátý, kdyby se na poslední chvíli tři závodníci neodhlásili. Mohl být taky na stupních vítězů, to by ovšem musel hrát jinak. Mnohem lepší průměr měl František Brokeš a byl za to náležitě odměněn. Jednak bral cenu za předposlední místo a aby potěšil soupeře, tak byl i jedním ze tří vylosovaných odpadlíků (ti co odpadli po cestě do finále), což byla další cena. Mladého Jirku porazil o tři body, ovšem ani body, ani průměrem nestačil na svého syna Milana, který se poslední hrou dostal na průměr pod 200 bodů. To mu nestačilo, takže bral i cenu za nejvyšší nához a protože tentokrát nehrála ani jedna žena, na fotce by byl sám. Přidal jsem k němu Mácu Sršně, který vybojoval devátý flek, za což dostal stovku a právo vyfotit se se spícím Milanem. Králem jelit se stal jen tak tak, hloupých sedm bodů od něho dělilo Luboše Marka, který nakonec skončil sedmý, což je místo bezcenné. Daleko za Mácou skončil Vašek Martinec, bývalá ozdoba tohoto turnaje, ten mi však oznámil smutnou pravdu, že za to můžu já. Přitom před semifinálovou hrou byl ještě na postupovém místě. O malinko hůř skončil Marcel Svoboda. Nejen, že neudržel čtvrté místo po první hře, ale navíc mu vyfocený Máca zatížil auto vínem, které jsem mu dovezl z Aurory, takže mu stoupla spotřeba. Marcelovi. Jeho autu. Marcelovo jedenácté místo zle ohrožovali Kolouch, Pavel Nádvorník, Jarda Horák (po třetí hře šestý) a několikanásobný vítěz turnaje, Jirka Havlík stařec. Těchto pět skvělých hráčů se vešlo do pěti kuželek, těšit je může fakt, že si namazali na chleba Pachťu. Toho to téměř zlomilo, při životě ho udrželo jen to, že jsem mu po turnaji několikrát opakoval, že ho mám rád. Tak si umíte představit, jak vypadal. Dva hráči měli bonus jenom tří bodů (jen o bod víc dostali Vašek Martinec a František Brokeš). Franta Staněk proto skončil sedmnáctý (v tomto spravedlivém turnaji čtrnáct hráčů hrálo hůř než Franta), ovšem Milan Brokeš hrál jako smyslů zbavený (navíc přijel místo své maminky), takže celý turnaj vyhrál. Ještě před poslední hrou měl průměr 205 a na Petra Flídra (ten se před turnajem nacpal jídlem a pak se, minutu před začátkem, přihlásil) měl náskok třiceti bodů. Pořadí se poslední hrou nezměnilo, což se týká i třetího místa, na němž zůstal František Jiras. Tuto trojici (František má našpulená ústa) vidíte na druhé fotce, kterou jsem vytvořil až poté, co jsem Petra zahnal na místo patřící druhému. Bramborovou medaili uhájil Michal Barna o bod před Petrem Síčem, ti dva, a otec Libchavské družiny Petr Matějka, Františkovi zle dýchali na záda. Luboše Marka jsem už chválil, poslední hrou si pochvalu pokazil Pavel Petráček, před ní byl pátý, sedm bodů za bronzem. Na další turnaj, který se hraje na konci srpna, jsem napsal devatenáct hráčů, ale asi to budu mít blbě, takže prosím o opravu a loučím se, ZB