19. února 2024|Turnaje kat. B|Barvínek Zdeněk

Citroen OU Cup, 2. turnaj

​Spontánně oslavit nevýhru, ...

Spontánně oslavit nevýhru, to je vlastně stejné, jako vyhrát. A je to asi těžší než vyhrát, porazit všechny své soupeře. K tomu se musí sejít řada faktorů, jako tomu bylo na tomto turnaji. Viktor Vodák nezklamal, byl v nabité konkurenci pátý, ovšem hruď se mu dmula pýchou, když zjistil, že na drahách sedm a osm se všichni jmenují jako on – Vodák/ová. I já tím byl nadšen a tak jsem stisknul spoušť. Foťáku. Viktor je to pruhované uprostřed, to černě pruhované vedle je Vodáková, tu Viktor, viděl prvně v životě, stejně jako ty ostatní. Dvě poslední hry Viktor zmastil, takže se před něj dostal Míla Kratochvíl, což byl jediný z pěti nejlepších, které jsem nefotil. Součet jeho semifinálové a finálové hry byl ze všech nejlepší ovšem František Brokeš, Marcel Svoboda a Sláva Šilar si našetřili ze začátku, takže jsou na fotce vítězů. Že jim pomohly i bonusy, kde oproti výše jmenovaným ztrácel přes dvacet bodů na každou hru, není třeba rozpitvávat. Na druhé fotce jsou zleva Marcel, u něhož se mi nepodařilo odstranit červené oči, což vadilo míň, než to že vítězný Sláva a František z bronzu, se tváří koženě. Ozdobou této fotky by byl jistě můj bratr Jan, kdyby ovšem neskončil až šestý. Ten oželel zkoušku na divadlo, kde je v roli Kláska, doufejme, že čtvrteční představení v Žamberku nezmrví. Finále hráli i Láďa Starý a Marcel Sršeň, jejich role byla ovšem na chvostu. Tím jsem vyjmenoval kategorii „elita“ a můžu se vrhnout na „jelita“. Těm kraloval Ondra Surán, který měl i nejvyšší nához turnaje, nesmím ovšem zapomenout, že nejvyšší průměr, 212,5 měl Míla Kratochvíl. Tři body za Ondrou je Pavel Nádvorníka a pak už je tu nejlepší žena. Tou se stala Jana Severová, která stovkou oceněné místo sebrala Janě Svobodová s náskokem šesti bodů. Takže na třetí fotce je Ondra a třetí z Jan. Uprostřed výsledků je mezi Janou a Jirkou Pryčkem Mykola Fufalko. Ten jediný z této třináctky hodil dvoustovku, a to hned třikrát. Nemít po půlroční pauze na mých turnajích 115 v první hře, mohl na tom být mnohem lépe. Na druhoustranu prohrát s Romanem Felcmanem (76 ke každé hře) není žádná hanba. Zbytečně mimořádnou vyrovnanost předvedla Irena Zelinková, škrtala výkon 167, ale stačilo to jen na čtrnácté místo. Na nejlepší ženu ztrácela pouhých osm bodů, Anička Brokešová na patnáctém místě jen deset. Tak byly ženy namačkány. Nejlepší ze skupinyK3 (bez Kratochvíla) byl Jirka Kocián, který bez jediné dvoustovky rozdrtil Mykolu o jeden bod. No, Jirko, to máš být na co pyšný. Druhý „káčkař“, Rosťa Konečný, obklopil Mykolu z druhé strany, což je bída, vzhledem k tomu, že Rosťa načítal ke každé hře ještě o tři body víc, než Roman. Usměvavý Milan Neugebauer zhnojil skvěle rozjetý turnaj (třináctý po třech hrách když hodil i skvělých 159) a padl až na devatenácté místo. Ovšem na chleba si namazal nebezpečného Luboše Marka, neboť Luboš měl ani ne o třicet bodů průměr lepší než Milan, což pochopitelně nestačilo. Za Lubošem skončila Andrea Kubešová, nejchytřejší člen skupiny K3. To jsem poznal tak, že jsem jí volal, jestli si chtějí zamluvit obědy (podávaly se skvělé řízky s bramsalátem, nebo vepřo, knedlo, zelo) a že volám jí, nejchytřejší ze skupiny K3 a ona na to, že volám správně. No a zbývá skupina P2, asi jako Padlá dvojka, o níž z přátelství nebudu víc psát. Snad jen, že se s nimi i s ostatními uvidím za měsíc, přesně 17. 3., čímž se loučí Váš Z. B.