15. ledna 2024|Turnaje kat. B|Barvínek Zdeněk

Citroen OU Cup, 1. turnaj

​Jako by měl křídla, tak se choval Václav, ...

Jako by měl křídla, tak se choval Václav, kterého si jistě snadno ve výsledcích najdete. Po čtvrté hře, kterou končí kvalifikace, se mě zeptal, jestli jsem už měl na turnaji hráče, který po první hře vedl a skončil poslední. K tomu mu chyběla dvě místa, takže poletoval mezi prvním a čtrnáctým místem. Nakonec skončil na nezajímavém, desátém místě, takže se nestal ani králem jelit. Tím se stal Rosťa Konečný, který ubrzdil poslední hru, což mu vyneslo stovečku a díky královskému titulu i nehynoucí slávu. O ty čtyři body ho porazila Jana Svobodová, kterou pak finálová hra i tučný bonus vynesly na třetí místo a tím i na fotku. Poprvé se na fotce tváří vesele, i když se skromně na nejlepší dvojici nemačká. Tradičně zarputile se na fotce tváří Sláva Šilar, který začal jako osmý a pak už jen stoupal vzhůru na konečné druhé místo. Jako jediný hodil tři dvoustovky a pobral i cenu za nejlepší průměr dne. Uprostřed stojí, s rozzářeným výrazem (velmi dbá na dojem), Irena Zelinková, která vyhrála o osm bodů. Ta si focení váží a to tak, že po turnaji a po obědě, který následoval, si vyčistila zuby, aby její úsměv ještě víc zářil. Na focení se chystal Máca Sršeň, po kvalifikaci druhý, ale nakonec z toho byly brambory. Je však příkladem toho, že trpělivost růže přináší, takže o pár hodin později se před můj moderní fotoaparát postavil. Před finálovou hrou byl na druhém místě truhlík, jménem můj bratr Jan. Poslední hru zmastil, ale žal mu zahnala cena za nejvyšší nához, na což stačil výkon 245. Na druhé fotce ho vidíte s vážným Slávkem, což je dostatečná identifikace obrázku. Roční pauza (naposledy hrál turnaj loni) neublížila talentovanému Milanu Neugebauerovi, který skončil šestý, i když po druhé hře by druhý. Se svým průměrem a snad i se sedmým místem, byl spokojený zkušený Viktor Vodák. Rozpětí jeho křídel se blížilo Václavu (Martincovi, aby bylo jasno), protože Viktor byl po dvou hrách jasně poslední. Nakonec porazil chudáka Pavla Nádvorníka, který přičítal ke každé hře jen tři body, čtyři jeho soupeři přičítali víc jak čtyřicet. O Rosťovi a Václavovi jsem se už zmínil, takže na řadě je Andrea Kubešová. Ta se vlastně stala královnou jelit, protože všechny ženy této kategorie skončily za ní. Za ptákem Václavem skončila o jediný bodík, kdežto rozdílem dvou bodů rozdrtila nebezpečného Romana Felcmana. Ten ještě neměl svou hladinku, takže Janu Severovou porazil jen díky většímu bonusu, bez něj by byli v plichtě. Bronzovou zadní medaili (jako že třetí, ale od konce) vybojovala Magdalena Dvořáková, která je zvyklá na onačejší umístění, ale ze mě neznámých důvodů se usmívala i po turnaji. To Jirka Kocián se směje pořád, tentokrát to asi bylo proto, že mu bylo jasné, že vítězství nad Marcelem Svobodou má obrovskou hodnotu. Jak s tím to bude nevím, protože před odjezdem do 130 km vzdáleného bydliště, temně naznačoval, že není jisté, zda ho na turnaji ještě uvidíme. Věřím, že to ustojí a že se v únoru sejdeme, možná i ve větším počtu, na což se ze srdce těším. Čímž končím a přeji příjemné prožití všeho, co budete do února prožívat. Váš ZB.