13. prosince 2023|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

9 sladkých potěšení, 8. turnaj

​Zazvonil zvonec a prosince je konec.

Zazvonil zvonec a prosince je konec. Ne celého, jen bowlingového a ještě jenom na mých turnajích. Při pohledu na startovní listinu to nevypadalo na napínavou akci, zvláště když Ondra zahájil třístovkou. Pak se trochu uklidnil, takže se na něho přilepila Irena, přes 700 v součtu tří her už se v kvalifikaci nikdo další nedostal. Příjemné soupeře pro KO si slušně hranou kvalifikací vybojovali ještě Petr, Sláva a kupodivu jedna z Jan. Pak už si počítač postavil hlavu, odmítl řadit hráče po dvou na dráhu a v souladu s propozicemi z nich udělal trojice, kdy vítěz každé měl jisté místo ve finále A. Do toho se dostali ještě dva hráči, kteří svou skupinku nevyhráli. Kvalita se shromáždila na jedničce dráze, s Ondrou se do elity dostali i Viktor s Rosťou, ostatní poražení bojovali v jelitech. Tady si pak osud pohrál, za vydatné pomoci mého bratra Jana, protože on měl, coby jelito, nejvyšší součet finálových bodů. Mně pak osud připravil oříšek, vysvětlit že tento systém fakt má logiku. Vedle logiky jsem si musel poradit i s focením, což byl úkol lehký, neboť focení vypadali dobře. Ještě když Ondra přestane vyplazovat jazyk na celé startovní pole, bude to super. Viktor, druhý nejlepší muž, vypadá na fotce důstojně a Magdalena s Irenou, to je zcela mimo diskuzi. Děvenky mohly hrát klidně, v boji o bankovky mezi elitou neměly soupeře, Viktora malinko honil Sláva, měl jen o dvacet bodů míň. Vyčerpání z bojů předvedl Marcel a Rosťa, to už byl úplný kolaps. Jednalo se ale o kolaps finálový. Kategorii „jelita“ ovládli můj bratr Jan s Andreou, kochat se pohledem na ně můžete na druhé fotce. Honzík předvedl průměr 260 a Andrea, ta předvedla rozmarnou náladu. Přejícnou povahu předvedl Jirka, který po první finálové hře vedl, nevěřím tomu, že se ve druhé hře zhroutil, ten chlapec Honzovi jistě výhru daroval. Andreu ohrožovala křepelka Lenka (tak byla na herně označována), která se na turnaji předvedla poprvé. Že je nezkušená, se poznalo podle toho, že porazila v kvalifikaci bronzového Petra i obě Jany, před nimiž měla mít respekt. Jany si ve finála poradily už jenom s Romanem. A i jeho, chudáka, bylo za co chválit, neměl nejhorší finálový výkon turnaje. Na závěr se měla konat bitva o zákusky, které pravidelně z Chocně, z cukrárny v Uličce vozí Sláva Šilar. I tady se ukázala dobrota srdce závodníků, třeba i na mně zbyly zákusky dva, a to jsem vůbec nezávodil. Přijít o takovou společnost by mně bylo líto, doufám, že přijdu do Nového roku s takovými podmínkami, že se loučit nebudeme muset, že budeme hrát dál. To a k tomu ještě mnoho zdraví a hlavně štěstí Vám všem (i sobě) přeje Vám oddaný Zdeněk Barvínek.