15. srpna 2023|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

9 sladkých potěšení, 6. turnaj

Zachovat to důležité, to je důležité.

Zachovat to důležité, to je důležité. Koho bude v budoucnosti zajímat, že na srpnovém turnaji někdo sežral pět zákusků, určených do tomboly, nebo že turnaj vyhrál Ondra Surán? Podle mě jeho a možná pár nadšenců. Možná někdo dočte anály až k tomu, že druhý skončil Radek Wiesner (ne jeho syn Radovan) a že Marku Pavelkovi unikla cena o dva body a že na fotce jsou s dvěma nejlepšími Lenka s Magdalenou, dvě nejlepší ženy. Pro mě (mám pro to čich) zajímavější je, jak přišel ke svému jménu František Ráab. To je tak poutavý příběh, jsou prý jen tři toho jména na celém světě a roli v tom hrála i víra, že jsem ho vyřadil z finálových bojů (ve výsledcích má 1, 1) a poslouchal ho. Jeho původní čeští (a možná moravští) předci se psali Ráb. Pak migrovali do Rakous, začali se psát Raab a poté se vrátili k rodné hroudě. No a když se narodila Františkova asi prababička, církevní funkcionář při jejím zapsání udělal kaňku, nebo mu ujela ruka, což se později četlo R(kaňka)áab. To je historka, co? A že skončil poslední, ještě za populární dvojicí Milan a Roman, není důležité. V té chvíli už docházely síly Janě s Alenou, takže ty podlehly starému Starému, což je trenér. To jsem mu pochválil, nejlepší trenéři bývali mizerní závodníci (já taky trénuju), takže jeho čeká skvělá budoucnost. Co čeká vyrovnanou dvojici Andrea a Pavel nebudu psát, nechci mít se sympatickým Pavlem potíže. A z jelit zbývá důchodce Viktor a nejlepší z kategorie, Irena a dodavatel skvělýchzákusků Sláva Šilar. Ti jsou na druhé fotce, příště by na ni mohla být cukrárna V uličce v Chocni (na té fotce), kterou mi Sláva jistě vyfotí. Špici kategorie „elita“ jsem již vyjmenoval, na jejím chvostu se vynachází Lenka s Magdalenou, jak ty se dostaly až tam, to nechápu. Umístění mezi elitou docela určitě potěší, ale nechat si tak napráskat od jelit, to už je horší. Nejlepším závodníkem, který se nedostal ani jednou přes 250, byl Marcel Sršeň, teď mě napadlo, že použít v tom případě výraz nejlepší, je možná protimluv. I Jirka Pryček, ten skončil až za Mácou, hodil 263, přes magickou hranici 250 se z elitní skupiny dostali všichni. A to nechci rozpatlávat to, co jsem už rozpatlal po Citroenu, že jsem se mu nemohl vejít do auta. Jirka Javůrek na sedmém místě byl posledním, kdo se v součtu finálových her dostal přes 400, o tom se Mykolovi, třetí v kvalifikaci a nejlepší po semifinále, mohlo jen zdát. Mezi Mykolu a dvě dívky se vecpal ještě Marcel Svoboda, myslím, že tím už jsem Vás pomluvil všechny (Františka ne, to je zajímavý případ). Je pravda, že určitá zajímavost se dá vysledovat u Ondry, dopoledne poslední, po obědě první, to je taky divné, že? Ale závěrem další důležitá informace. Zkusím příště po Citroenu odehrát Vinca cup, na který nikdo ne a ne přijít. Rychlemalinko upravím propozice a myslím, že si to pak s chutí budete střídat, Citroen furt ( podle Google je to brod, ale taky to znamená, že něco trvá delší dobu bez přerušení, tak my to budeme přerušovat) a střídat 9 potěšení a Vincu. Což je pro dnešek všechno, takže tím komentář končí a příjemné prožití všeho, co budete prožívat přeje Zdeněk Barvínek.