24. dubna 2024|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

9 sladkých potěšení, 2. turnaj

Kdyby byl Marcel dívka, ...

Kdyby byl Marcel dívka, mohli být ti z první fotky pěkně v řadě za sebou. Vítězové jsou jasní, Magdalena a Ondra s velkým náskokem, na fotce jsou uprostřed, kvůli rozlišení Magda se řehtá a Ondra se tváří jako mistr světa. Na dalších místech už se to zamotává. Kolja je celkově třetí, ovšem mezi muži druhý a pozor, co se týče celkového průměru, byl nejlepší. Prosím Vás, na fotce je to ten vlevo. Za ním je už zmiňovaný Marcel. S Koljou prohrál o tři body, takže byl mezi muži na bezvýznamném třetím místě, čili dostane prd. Ani fotit se nebude, to za něj na druhé fotce obstará druhý Marcel, ano ten, co měl v neděli happy day (doufám, že to mám správně). Při focení byl nahrazen Irenou, která byla druhou nejlepší ženou, na fotce si ji najděte sami. Mezi ní a Koljou je rozestup na tři hochy. O Marcelovi už byla řeč, za ním skončil David Svák, který hrál fakt zajímavě a Sláva Šilar. Ten byl zajímavý tím, že tradičně přivezl zákusky, jimiž se odměňovalo. David zaujal tím, že suverénně vyhrál kvalifikaci, pak přes tragický výkon prolezl do finále A a po slušném finálovém výkonu se stal čtvrtým nejlepším mužem. Pak byla Irenka a za ní čtyři hoši, kteří zdobili finálovou skupinu. Viktor, v kvalifikaci pátý, v první finálové hře zvadl a pak už to nešlo, Luboš Marek si naděje odepsal v obráceném pořadí, takže pochvalu za vyrovnanost si zaslouží jenom Petr Musil. Ten vykrvácel ve finále zcela. Jiný příběh měla výsledková smrt u Ládi Schůta. Semifinále zahrál skvěle a to po dvou na dráze, neboť nás bylo třiadvacet. Vyzýval svou spoluhráčku z dráhy osm, že budou hned pokračovat ve hře, což bylo možné. Jednalo se o zkušenou Alenu Javůrkovou, která je ovšem kuřačkou. Ta si prosadila přestávku, ve které se Láďa rozseděl a to byl jeho konec. Co Alena kouřila, nebo jestli si něco píchla nevím, ale ve finále hodila skvělý výkon a stala se třetí nejlepší ženou. Ve skupině „jelita“ prohrála o čtyři body s manželem (zkušená žena) a s happy Marcelem Svobodou, který byl v této skupině nejlepším mužem. Na druhé fotce je nepopisuji, snad je od sebe poznáte, pro jistotu Alena je ta, co se tváří zmateně a Marcela asi rozbolely zuby, jinak dobrý. Významného úspěchu dosáhl Pavel Lůža, ve finále dosáhl průměru nad 200, což je, pokud se nehraje devítka, hranice kvality. Ještě blběji než on hrála pro jistotu Hela Simonová. Tu jsem vyděsil její fotkou z prvního turnaje, kterou jsem ovšem v komentáři nepoužil. Nechtíc riskovat, že ji potrestám druhou fotkou, radši skončila jasně za focením. Za to co hrála se nemusí stydět, jasně porazila Janu Severovou, což je bývalá kapitánka extraligového družstva žen Tacl teamu. Což může jako omluvu použít Jirka Kocián. V kvalifikaci byl šestý, pak se k němu asi doneslo, co je Jana zač a tak se ukázněně zařadil za ni. Spokojený se svým výkonem (no, s „výkonem“) určitě byl Milan Neugebauer. V kvalifikaci byl úplně poslední,ale když se rozehřál, tak za sebou nechal Dominika Pavlů, což je hráč, který bude brzy v optimálním věku. A máme tu stupně poražených. Asi po bujaré oslavě narozenin se na nich nejvýš (vlastně vítězem těch má být ten co byl nejvíc poražený) postavila Jana Svobodová, která za sebou, po krutém boji, nechala o bod Andreu Kubešovou. A kdo zbývá? Aby to nebylo, že „sliby se slibují, blázni se radují“, tak poslední skončil (viz. komentář k Citroenu) Rosťa Konečný, kterého tímto chválím. Já Vás vlastně chválím všechny a už se těším na květen. Ten bude napínavý, prý se termínově utkáme s finále MS v hokeji, tak jsem zvědav. Čímž se s Vámi loučí oddaný Zdeněk Barvínek